Jsou věci, které dovedou vyvést z rovnováhy i klidného člověka. Taková mšice se může pro zahradníky stát opravdovou noční můrou. Celou sezónu pobíhá sem a tam, aby zajistil co největší a nejkvalitnější úrodu a pak přijde malý zelený (nebo černý a žlutý) „neřád“ a je po radosti. Je to podobné jako s blechami u zvířat. Můžete dělat možné i nemožné, ale ty malé potvůrky jsou snad nezničitelné. Na mšice určitě existují spousty prostředků, jak se jich zbavit. Má to ale jeden háček. Pokud nechcete zatěžovat svou půdu chemií, tak se jim budete snažit vyhnout. A ještě k tomu se mohou zanedlouho stát proti chemii imunní.

Co nestihne beruška, to dokončí sůl

Co tedy udělat, abychom neměli poničenou úrodu? Mšice mají totiž nejraději listy a stonky mladých rostlin. Listy pojídají a ze stonku sají šťávu. Tím je oslabují. Máte několik možností. Vydat se do přírody s nějakou nádobou a hledat slunéčko sedmitečné.
–         Jeden tento brouček spotřebuje za den až sto padesát mšic.
–         Jejich larvy dokonce až osm set.

V případě, že to nestíhají, budete muset své zahrádce tak trochu pomoci. Vysazením česneku a levandule mšicím rozhodně radost neuděláte. Tato rada je ale spíše pro ty, kteří mají zatím z nájezdu mšic jen obavy. Těm, které už to postihlo, to asi příliš nepomůže. Zkuste tedy další radu. Do kbelíku s vodou nasekejte kopřivy a zalijte vodou. Nechte to při pokojové zkvasit a pak tím napadené rostliny zalijte. Dalším osvědčeným prostředkem je výluh z listů a natí rajčat.

Ve dvoulitrové nádobě se nechají tyto ingredience namočené jeden den a pak se rozprašovačem výluh na rostliny nastříká. Zahrádkáři radí i starý recept z tabáku. Dvě stě gramů čistého tabáku se povaří ve čtyřech litrech vody. Všechny tyto rady jsou spíše během na delší trať. Pro ty méně trpělivé rada na závěr – zkuste použít draselnou sůl. Vašim rostlinkám rozhodně neublíží. Používá se i jako hnojivo.