Vždycky jsem se chtěla skvěle bavit, protože jsme takový typ člověka, co se nerad nudí a nerad jenom tak sedí doma a čeká na zázrak. A to asi každý, protože mi ukažte na nějakého člověka, který by se nerad bavil. Ale já jsem se jako mladá vždycky bavila tím, že jsem s kamarádkami chodila na různé zábavy, kde hrála opravdu nahlas hudba a byl opravdu plno lidí. Jak já miluji hudbu! Vždycky jsem chtěla taky založit nějakou skvělou kapelu, ale nikdy mi to bohužel nevyšlo. A byla jsem spíše takový extrovert a jsem taky navíc flegmatik, takže jsem opravdu s každým si vyšla úplně v pohodě.

S nikým jsem se nehádala a nebyla jsem vůbec hádavý typ, protože jsem se chtěla stále jenom bavit. Takže za svůj život jsem vystřídala asi tolik diskoték a různých zábavných domů, kde byla zábava, že bych to ani ne spočítala na ruce. Takže jsem taky pyšná na to, že jsem jako mladá objevila opravdu spoustu míst, kdy jsem se hodně bavila. Ovšem ale to nebyla jediná zábava, která mě bavila. Později, když jsem už odrostla svým pubertálním rokům, tak mě velice začal bavit sport. A s kamarádkou jsme velice často jezdily na kolech. A to jsme někdy jely také dlouhé vyjížďky. 

Vzpomínám si taky na tu dobu, kdy jsem třeba se svojí sestrou jezdila taky na daleké túry na kole a potom jsme taky začaly jezdit na kolečkových bruslích. Řeknu vám, že kolečkové brusle jsou taky veliká zábava, ovšem je to velice nebezpečný sport. Protože sestra si tam na kolečkových bruslích už dvakrát zlomila ruku a musím uznat, že měla opravdu velikou odvahu. Protože ještě moje sestra zase vlezla kolečkové brusle! Byla jsme skoro v šoku! A to, kdyby se stalo mě, že bych si zlomila na kolečkových bruslích ruku, tak už bych na tyto kolečkové brusle nikdy nevlezla, ani kdyby to byla pro mě ta největší zábava na světě.